Počátek května se opět nesl v cestovatelském duchu. V sobotu 4. 5. se dvacet deváťáků naší školy nalodilo do zájezdového autobusu směr Paříž. Společnost nám dělali ještě žáci z Pecky a ze Šumperka. Celou výpravu měla na povel paní průvodkyně Vendula, během celé cesty nám vždy převyprávěla stručnou historii místa, kam jsme se chystali a také nás seznámila s místními tradicemi, způsobem života a dalšími pikantnostmi. Řidiči Evžen a Karel nás bezpečně provezli napříč Evropou.
Paříž byla první zastávkou našeho šestidenního putování. Město na Seině nás bohužel přivítalo ranním deštěm, a tak se nám do ulic moc nechtělo. V hesle „není špatné počasí, pouze špatné oblečení“ se nesl celý den. A pokud jste jednou za život v metropoli lásky či hlavním městě módy, ve městě plném galerií, muzeí a památek světového věhlasu, razíte s nadšením i s deštníkem!
Alespoň zvenčí, a bohužel ještě i za hrazením jsme viděli katedrálu Notre-Dame, která je od léta 2019 v rekonstrukci po ničivém požáru. Při dopolední plavbě loďkou jsme si prohlédli mnoho pařížských paláců, muzeí, soch, ale podpluli i několik krásných mostů a z dálky viděli Eiffelovu věž. Budila v nás rozporuplný dojem, asi podobný, jako tehdy krátce po své instalaci na konci 19. století. Je krásná, zázrak tehdejší technologie. Zároveň však zastrašuje svou mohutnou železnou konstrukcí a po boku tradičních budov a paláců vypadaná zcela nesourodě. I přesto by bez ní Paříž nebyla Paříží. Co by si pak tiskli na trička!?
Kolem oběda jsme si prošli nádvořím Louveru, jednoho z největších muzeí umění na světě. Je zde vystaveno 35 tisíc exponátů. Mohli jsme si prohlédnout velkolepé budovy celého komplexu, stejně i skleněnou pyramidu postavenou na nádvoří. Odpoledne na nás čekala Invalidovna, místo posledního odpočinku císaře Napoleona. A pak vrchol celého dne, samotný výstup (a výtah) na Eiffelovku. Připojili jsme se k několika stovkám milionů návštěvníků, pěšky se zapotili do 2. patra věže a odtud se nechali vyvést na vyhlídkovou plošinu ve výšce 275 m. Výhled na Paříž byl impozantní a cíl celého dne splněn. Paříži, ať se ti vydaří i nadcházející olympijské hry, budeme se těšit a vzpomínat na známá místa!
Večer jsme se přesunuli na ubytování F1 v Calais a rádi se po dvou dnech natáhli na postel. Ranní přejezd do Velké Británie se opět nesl v deštivém duchu, pod kanálem La Manche nám to ale bylo jedno. Po výjezdu z tunelu jsme si mohli prohlédnou přímořskou pevnost s hradem Dover. Polovinu dne jsme pak strávili v Canterbury, městě křivolakých středověkých uliček, domků a krásné katedrály, úzce spojené s anglickými dějinami. V podvečerních hodinách jsme přejeli do Londýna a předali naše žáky do anglických rodin. Někteří se těšili, jiní s lehkými obavami posbírali své kufry a odjeli vstříc novým zážitkům.
Ráno jsme se setkali s úsměvy, vše proběhlo v pohodě a počasí nám konečně nastavilo lepší tvář. Po zbytek pobytu jsme se opalovali pod anglickým nebem, což jsme ani nečekali. První slunečný den jsme zamířili na jižní pobřeží do města Brighton, jež je proslulé krásnými plážemi, zábavným molem Brighton Pier či vyhlídkovou věží British Airways i360. Odpoledne jsme přejeli na bílé křídové útesy do lokality Beachy Head.
Na samotný závěr nás čekal Londýn a vše, co turistům nabízí. Začali jsme projížďkou po řece Temži, z lodi jsme viděli moderní čtvrť London City, mrakodrap The Shard, Shakespearovo divadlo The Globe, Tower Bridge a mnoho dalších. Pěšky jsme se prošli kolem Buckinghamského paláce, odpočívali v přilehlých zahradách a v centru si prohlédli Trafalgar Square, Westminster Abbey, The Houses of Parliament s věží Big Ben. Náročná túra končila pod vyhlídkovým kolem London Eye. A bylo toho ještě víc, mnohem víc …
A zbyla už jen zpáteční cesta: únava, bolavé nohy, puchýře, zpocená trička. A taky hlad a znovu únava. A nekonečně mnoho zážitků, fotek, suvenýrů a zkušeností! A kam pojedeme příště?
Mgr. Petra Sklenárová